Svobodova pila

První zmínkou o této stavbě na Hodoňovicko-sviadnovském náhonu je stejně jako v případě Šolínova mlýna zápis ve frýdeckomísteckém urbáři z druhé poloviny šestnáctého století. Stával zde původně dřevěný mlýn, který vlastnil fojt Mikuláš. V roce 1833 se stal majitelem mlýna fojt František Kubala. Od r. 1868 je zařízení uváděno jako pilný mlýn, tedy pila. Jejím majitelem byl tehdy Johann Nikel.

V roce 1900 pilu koupil Josef Svoboda, syn pekaře z Hukvald. Původně se vyučil zámečníkem ve Vídni, po sňatku s Vincencií Sobalíkovou se stal majitelem činžovního domu v Místku. Časem ale vyvstaly problémy s nájemníky, a tak Svoboda mlýn prodal a koupil právě hodoňovickou pilu. Jediným dochovaným písemným záznamem z té doby je pojišťovací smlouva z r. 1903. Ve třicátých a čtyřicátých letech zde Svobodovi synové Karel a Viktor provozovali kromě pily také stopařskou dílnu. V roce 1946 byla pila vybavena horizontální Francisovou turbínou pro výrobu elektrické energie.

Provoz byl zcela znárodněn v roce 1954. Po roce 1991 byl majetek v rámci restitucí vrácen bývalému majiteli Karlu Svobodovi, který ve stolárně dále pokračoval v práci. Od roku 2010 začal majetek postupně předávat svým dvěma synům Tomášovi a Karlovi, kteří následně založili společnost s ručením omezeným. V současné době zde stolařskou dílnu provozuje rodinná firma navazující na tradici rodu Svobodů a pokračující v řemeslné výrobě.