V sobotu 10. února proběhl v Hodoňovicích 15. ročník Hodoňovického masopustu, kterému přálo slunečné počasí.

Vesnice
se veselí
maškary tancují
štamprličky plné
útroby zahřívají.
Štěkot psů zapadá 
do rytmu zuřivého bubínku
- umřela basa Lojzka
pojďme ji pochovat
do hrobu na rynku …
Co rok dal – vzpomíná se
Co vzal – truchlit nebudem 
pálenkou zapijem
v kole zatancujem
Dřevěný kolotoč otáčí
dalšími dny nového roku …

Tak nějak bychom mohli v krátkosti charakterizovat průběh již 15. ročníku Hodoňovického masopustu. K tomu si přimalujme teplé paprsky téměř jarního sluníčka a asi šedesátku maškar, které doprovázely zemřelou basu Lojzku na její poslední cestě vesnicí. Nebožka si hověla na vyzdobeném „katafalku“ na voze taženém soby, doprovodila ji i svým veselým hraním dechová hudba. Čestnou stráž jí držela čtyři v bílém oděná děvčata, ochraňována strážníky Veřejné bezpečnosti. Za vozem šel velebný pán s obecní vrchností, která maškarám dala „Právo jíti dědinou“.  Veselí šašci s maskotem Hodoňovického masopustu v neustálém pohybu a tancování zvonili u stavení, kde hospodyně s hospodářem masopustní chasu hostili koblihami, uzeným, špekem, ale i slivovicí. Medvěd tancoval s paní domácí, mnohdy i s dalšími maskami, do kola se připletla i všudypřítomná smrtka. Ta se na poslední štaci před Hostincem U Čendy uvelebila na kozlíku vozu a ohlídala si, aby se zemřelá basa Lojzka opravdu dovezla bezpečně k vykopanému hrobu. S veškerou slávou proběhl parodující obřad chování basy, ve kterém velebný pán s kostelníkem neopomenul vyzdvihnout zásluhy zesnulé basy, ale vzal si do hledáčku i hříchy obecní vrchnosti, která často opomíná vyslyšet prosby Hodoňovjanů.

Za zvuků smutečního marše byla se vší poctou Lojzka uložena do hrobu a smrtka vyhnána pryč z vesnice, aby již více neškodila. Smuteční salvou byl potvrzen konec obřadu, lidé začali na rynku tancovat, veselit se, pozdravil je i lašský král Zdeňa Viluš I. K občerstvení zde byly ve stáncích koblihy, koláče, zabíjačkové dobroty, rybí výrobky, ale též medovina, punč a „káva na kolečkách“. Děti se radovaly ze stařičkého dřevěného kolotoče, jízdu v něm si nemohly nechat ujít.

Sál hostince praskal ve švech, když na parketě vystoupilo dvacet dětí Folklorního souboru Ostravička. Hudební doprovod jim zajistila cimbálová muzika Slifka, která se pak postarala o dobrou zábavu s tancem a zpíváním do večerních hodin. Při výtečném masopustním guláši, čepovaném radegastu či štamprli nějakého ostřejšího moku zábava gradovala. Zpestřením byla jistě dražba smutečního věnce, jehož výtěžek organizátoři – Čendaspolek s hodoňovickým fojtem – použijí k přípravám červnového Dětského dne.

Co říci na závěr 15. ročníku Hodoňovického masopustu? Mimořádně se vydařil! 

Chodíme sem rádi, vždy je tu veselo, dobrá zábava, folklor, jídlo, pití, setkáme se se známými. Vždy si tak nějak uvědomíme, že teď nás čeká prožít půst a těšit se na jaro a Velikonoce,“ tak okomentovala akci seniorka z Frýdku. Poděkování patří i MAS Frýdlantsko-Beskydy, Mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy a obci Baška za finanční podporu, bez které by bylo možné jen stěží takové „lidové, sousedské“ setkání zorganizovat.

Basa Lojzka byla pro tento rok pochována a všichni se již těšíme na další ročník, abychom se zase mohli s maškarami veselit.

Za hodoňovický Čendaspolek Dajana Zápalková

Foto: Hana Studnická

Fotogalerie: Masopust v Hodoňovicíh (2024)

Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)
Masopust v Hodoňovicích (2024)

MAS Frydlantsko Beskydy Mikroregion Frydlantsko Beskydy