Technické a jiné stavby

Stejně jako v případě Šolínova mlýna, Schindlerova mlýna a Svobodovy pily, i Bayerův mlýn byl zbudován na vodním náhonu z šestnáctého století zvaném Panská příkopa – dnešním Hodoňovicko-sviadnovském náhonu.

Areál bývalých železáren v Bašce splňoval veškeré předpoklady potřebné k výstavbě nového cihlářského podniku, čímž se stal ideálním místem pro jeho založení. Návrh k zřízení cihelny byl zřejmě předložen již na počátku 20. let 20. století firmou Bratři Neumannové z Frýdku. Pravděpodobně první prokazatelné zmínky spjaté s nezbytnou úpravou areálu potřebnou k založení nových podniků pocházejí z roku 1920 a souvisí s žádostí firmy Bratři Neumannové o povolení vybudování a zefektivnění vodního díla toku potoka Bystrého. Vodní náhon, jenž protékal přes tovární území, byl využíván k zásobování cihelny vodou. Zřejmě tak již od roku 1920 předpokládala firma rozvoj svého podnikání na území obce Baška a to v cihlářském oboru.

Na č. p. 9, provozoval svoji živnost mlynář Josef Fuciman (*1891 † 1969). Ten do Bašky přišel z Pržna – přiženil se tady – vzal si v roce 1919 Bašťanku Viktorii Hučkovou, která v uvedeném domě bydlela. Ale mlýn zde ještě nebyl, ten stavěli společně v letech 1926-1928 svépomocí – hlínu kopali na svém blízkém pozemku, tzv. Kopečku, dělali cihly, ze kterých budovu mlýna stavěli.

V Bašce neexistoval požární sbor, ale byli zde hasiči v místních železárnách. V roce 1890 je v rámci nich postavena hasičská zbrojnice a zakoupena stříkačka na koňský potah. Tento sbor zaniká s hutěmi v roce 1909. Členové se rozešli do různých závodů.

Sbor dobrovolných hasičů byl založen 22. října 1922 jako jeden z prvních spolků v obci. První ustavující valná hromada se konala v místním hostinci za přítomnosti řady hostů z Místku i ze sousedních vesnic.

Sbor byl založen 7. června 1907. Teprve později vznikly sbory v Bašce a Hodoňovicích. Sbor je prokazatelně nejstarším v obci.

Tzv. Hodoňovicko – sviadnovský technický náhon byl vybudován na přelomu 15. a 16. století frýdeckou a později hukvaldskou vrchností, která tímto podnítila zakládání mlýnů a pil. Současnou podobu získal přestavbou v letech 1871 a 1882. Původně dodával kinetickou energii pro 13 mlýnů, pil, stoup a technické vybavení textilních továren.

Husův dům je obdélná jednolodní stavba s výrazným zvýšeným štítem v západním vstupním průčelí a s předsunutou drobnou předsíní. Vrchol štítu zdobil ještě v devadesátých letech 20. století husitský kalich, vstupní průčelí zdobí sgrafito, na němž je vyobrazen mistr Jan Hus s datem upálení dne 6. 7. 1415. Toto památné sgrafito však v současné době vidět nemůžeme, protože je skryto za stříškou, která byla asi před dvaceti lety nad předsíní postavena.

Největší železárny na frýdeckém panství vznikly v Bašce. První hamr i s pecí, který byl v Bašce vystavěn hrabětem Karlem Štěpánem Pražmou, se datuje do roku 1723. Pohon hamrů byl zajišťován vodní silou.

V archivu obce Baška je zaznamenáno datum 10. 6. 1923, kdy bylo vydáno povolení k novostavbě rodinného domu s prodejnou Františku Sýkorovi (*27. 2. 1897 †1965) – legionář, v 19 letech narukoval do Ruska. Pocházel z Vysočiny, z obce Bobrůvky, okresu Žďár n./Sázavou. Po 1. sv. válce pracoval v Ostravě-Martinově jako vedoucí obchodu se smíšeným zbožím, který patřil pod Lidové spotřební družstvo Budoucnost.

Nedílnou součástí obce a zejména komunity věřících občanů katolické církve je společnost Salesiánů, která zde pobývala řadu let. Salesiáni jsou jednou z řeholních společností katolické církve. Založil ji v roce 1860 v severní Itálii kněz Jan Bosko, aby se věnovali ohrožené mládeži.

Územím Kunčiček u Bašky protéká Hodoňovicko-sviadnovský náhon. Vodní náhony zajišťovaly jednak dopravu dřeva, jednak levnou energii pro pohon mlýnů a textilních strojů. V letech 1870–1900 pomohly zajistit v textilních ve Frýdku a v Místku přechod od ruční tkalcovské výroby na výrobu strojní a přispěly k rozvoji mechanizace.

Sokolská myšlenka měla již v prvních letech 20. století v naší obci nadšené příznivce. 6. června 1910 se stalo šest Bašťanů členy místecké tělovýchovné jednoty a 27. listopadu 1911 byl v Bašce založen její odbor sdružující místní cvičence, kteří se scházeli v hostinci Alfonse Blažka. Po vzniku Československa pak nabraly na síle snahy o stavbu vlastní sokolovny.

V Urbáři frýdeckomísteckého panství je zmínka, že Hodoňovicemi a Kunčičkami u Bašky vedl nejpozději v roce 1570 vodní náhon, tzv. Panská příkopa. O jeho vybudování se zasloužili vlastníci textilek ve Frýdku a v Místku Jan Elzer a Antonín Lansberger. Na stojí od r. 1580 i dřevěný mlýn, jehož majitelem byl Matouš Mališ. Od r. 1833 mlýn vlastnil Valentin Nikel. Na počátku 20. století pak přešel do vlastnictví Rudolfa Morávka.

První zmínkou o této stavbě na Hodoňovicko-sviadnovském náhonu je stejně jako v případě Šolínova mlýna zápis ve frýdeckomísteckém urbáři z druhé poloviny šestnáctého století. Stával zde původně dřevěný mlýn, který vlastnil fojt Mikuláš. V roce 1833 se stal majitelem mlýna fojt František Kubala. Od r. 1868 je zařízení uváděno jako pilný mlýn, tedy pila. Jejím majitelem byl tehdy Johann Nikel.

V šedesátých a sedmdesátých letech minulého stolení probíhala stavba několika malých vodních nádrží, které měly v tehdejším pohledu rychle a levně pomoci řešit svízelnou vodohospodářskou situaci kraje. Jednou z nich bylo také vodní dílo Baška, které se nachází v Moravskoslezském kraji v okrese Frýdek – Místek, v k.ú. Baška na vodním toku Baštice, hráz je situována v km 2 200.

Vodojem je o objemu 150 m³ a byl uveden do provozu v roce 1957, k němu byla v roce 1989 přistavěna čerpací stanice.  Akumulační nádrž vodojemu je provedena z monolitického betonu a je kruhová, obsypána zeminou, tl. dna je 30 cm, stěny a strop 25 cm.

Joomla SEF URLs by Artio