Spolky a organizace

Dějiny spolků, organizací a jednot

Obsah

Sokol DTJ a FDTJ Tělovýchovný spolek Orel Sportovní sdružení - Kunčičky, Baška, Hodoňovice Skauting Tělovýchovná jednota SOKOL Kopaná Jachting SVAZARM

Sokol

První popud k založení Sokola v Bašce přišel z jednoty Místecké, do níž 6. Května 1910 vstoupili první bašťané Štěpán Mikoláš, Josef Šimík, Jan Zdrálek, bratři Josef, Jan a Alois Koloniční. Ti se stali zakladateli jednoty v naší obci. Odbor Místeckého Sokola v Bašce byl ustanoven 27. listopadu 1911 a následujícího roku se bašťanští muži a dorostenci zúčastnili VI. všesokolského sletu v Praze. Vedle cvičení se pořádaly také vycházky do Beskyd. Cvičilo se v hostinci U Blažka, a to 3x týdně muži a 2x týdně dorostenci. Protože sál byl zadán pro zábavy, tak se cvičilo pouze 8 měsíců. V roce 1913 přišel oddíl o dorost, což vedlo k zadlužení spolku o rok později, ovšem díky Janu Čvandovi se povedlo spolek zachránit a v dalších letech už bylo hospodaření úspěšnější. V roce 1916 však museli naši sokolníci majetek anulovat, aby tím zabránili konfiskaci. Po skončení 1. světové války se Bašťanská část osamostatnila a začal velký příliv nových členů. Tato významná schůze se konala 25. listopadu 1918 a na žádost žen na ní byl ustanoven samostatný ženský odbor. Jednota v té době měla 73 členů a stále rostoucí zisky, z nichž se zakoupily kroje a nové nářadí ke cvičení. Sokol byl také přijat do ČOS a Svazu župního. Jejich hlavní náplní byly účast na veřejných cvičeních, Sokolských sletech, pořádání přednášek, besed, vycházek do Beskyd a okolí a v neposlední řadě také hráli divadlo. Od roku 1919 zahajuje Sokol v Bašce kroky k postavení vlastní sokolovny, což v roce 1924 vyvrcholí koupí pozemku od firmy Cihelia za 5651 Kčs. Přípravy jsou v roce 1926 narušeny chystáním se na VIII. všesokolský slet a za Župní slet. Jednota se cítila oslabena, a tak jí byl ČOS přidělena za ochranitelku VI. okrsek župy Prostějovské. Po těchto akcích pokračovaly přípravy na stavbu sokolovny. Byly schváleny plány pražského architekta Františka Krásného a v roce 1927 je vyměněn pozemek naproti školy za pozemek u silnice v horní části obce. Všechny snahy vyvrcholily dne 7. července 1929, kdy byl slavnostně položen základní kámen, v němž byly uloženy pamětní listy a mince. Nová sokolovna byla otevřena 7. září 1930. Přišel rok 1939, okupace, a byly zakázány všechny aktivity kromě cvičení. Ovšem i na to došlo a 13. dubna 1939. Za 2. světové války bylo mnoho členů Sokola vězněno a pronásledováno a sokolovnu používali němci. Část nářadí však bylo přeneseno na půdu pana Vladislava Dluhoše a díky tomu se mohlo cvičit i za okupace. Přidali se též cvičenci DTJ, FDTJ a Orla. Ihned po skončení války zahájil Sokol aktivní činnost. Nejprve šlo o uklízení trosek a obnova sokolovny, následované obnovou pravidelného cvičení. K prvnímu veřejnému cvičení došlo v červenci 1946. Proběhl průvod od nádraží, položením věnce u pomníku a končilo lidovou veselicí. Všechny složky předvedly prostná cvičení na X. všesokolském sletu. Další slet se konal s určitými problémy po dalších dvou letech a z Bašky se zúčastnilo kromě dorostu a členů i žactvo. Koncem 40. let došlo ke sloučení tělovýchovy a nastala tak nová kapitola.

DTJ a FDTJ

V roce 1919 byl založen druhý spolek v naší obci – Dělnická tělocvičná jednota. Po událostech z roku 1920 kolem Lidového domu byla část členské základny přejmenována na Federaci dělnické tělocvičné jednoty (FDTJ). Stalo se tak dne 8. května 1921. Činnost DTJ byla obnovena až v roce 1924 díky přistěhování nových členů sociálních demokratů. Jejím prvním starostou byl zvolen Leopold Vrubel. Jako spolkovou místnost používali hostinec „U Dluhošů“ (dnes Bašťanka), později se přemístili k Blažkům. V té době je to i místnost Sokola, a tedy se museli podělit o dva dny cvičení. Sokolu patřila pondělí, středa a sobota, velikonoční a vánoční svátky. DTJ měla úterý, čtvrtek a pátek, 30. duben, 1. květen a 31. prosinec. Prvním starostou FDTJ se stal Ludvík Klaner a spolková místnost byla „U Tomáše“. Obě jednoty měly stejnou náplň práce – věnovaly se cvičení. DTJ pořádala olympiády, FDTJ Spartakiády. Oba spolky také provozovaly ochotnické divadlo, odkud čerpaly finance na tělocvičné nářadí a kroje. Oba provozovaly svou činnost až do zastavení v roce 1940. Po 2. světové válce se členové podíleli na sloučení všech spolků v Bašce.

Tělovýchovný spolek Orel

Na konci 19. století vznikaly spolky, které měly za úkol sdružovat katolické obyvatelstvo. Všechny souvisely s činností katolicko-sociální strany. Všechny tyto odbory se v roce 1909 sloučily do jednotné organizace Orel. První slet se konal ještě téhož roku ve Vyškově na Moravě. Ústředním listem se stal časopis Orel. Činnost této organizace pokračovala do roku 1941, kdy byla pozastavena a po válce se stala součástí Tělovýchovné jednoty. V Bašce se konala ustavující valná hromada dne 6. března 1921. V době založení měla organizace 46 členů a v době zrušení v roce 1941 jich bylo 92. V Hodoňovicích byl Orel založen v roce 1923 a nejvíce členů měl v roce 1925, bylo jich 40. Organizovala se veřejná cvičení, přednášky, besedy a divadelní představení.

Sportovní sdružení - Kunčičky, Baška, Hodoňovice

Toto sdružení, které mělo zkratku SS KBH, sídlilo v Kunčičkách. Ustavující valná hromada se konala 31. května 1938. Po založení byl pronajat pozemek p. Rejdy, částečně byl upraven na hřiště a byla podána žádost na Ministerstvo sociální a zdravotní správy o finanční výpomoc. Z finanční podpory 800 Kčs byly zakoupeny kopačky, trenýrky a uhrazen nájem. Členové provozovali především kopanou, stolní tenis a vzdělávací činnost. Během 2. světové války přešli pod křídla této organizace mnozí členové jiných spolků a jednot, kterým byla ukončena činnost. Díky tomu se zvedl počet sportovců ze 70 (1939) na 160 (1944). Jejich sportovní činnost (hl. fotbal) mohla pokračovat, protože z těchto aktivit měli němci finanční prospěch. Po válce je pozemek vykoupen a bylo na něm postaveno hřiště s ubikacemi a dochází k rozvoji fotbalu.

Skauting

Skauting zažíval v naší republice rozkvět až po 2. světové válce a jeho poslání a cíle oslovily i některé občany z Bašky. Již v květnu 1945 zakládají bratři Palička, Karel Koval a Gustav Richter oddíl Junáků-Skautů. Vedením byl pověřen Lubomír Procházka. S oddílem v Pržně pak vytvořil 5. středisko. Oddíl měl tři družiny – Kamzíky, Lišáky a Vlčata. V roce 1945 pomáhají při obnově válkou zničené obce a o dva roky později sehráli divadlo v sokolovně. Velké úspěchy také slavili se svým loutkovým divadlem, které předváděli naproti Tatry u Krkošků. V roce 1947 se uskutečnil společný letní tábor junáků z Bašky a Pržna na Morávce a o rok později se naši Junáci zabydleli v Karlově na Jesenicku. V roce 1949 je činnost ukončena a k obnovení dochází až po 20-ti letech zásluhou Viléma Čapčucha a Miloše Lepíka. Po obnovení se opět rozběhla pestrá činnost a plnily se stupně junácké zdatnosti. V létech 1968-1970 byly zorganizovány letní tábory v Hutích pod Smrkem, v Žimrovicích nad Moravicí a v Sulovských skalách. K připojení k pionýrské organizaci nedošlo. Místo toho se hlásí jednotliví členové od roku 1972 do TISu – Svazu ochrany přírody a zakládají „Kmen lesní moudrosti“. V jeho rámci se účastní čištění studánek a potoků, pomáhají krmit lesní zvěř a zhotovují budky. V roce 1977 byl potlačen i TIS a činnost se začíná soustředit kolem mohyly na Ivančeně. V letech 1989 – 1992 se Vilému Čapčuchovi zhoršilo zdraví a vedení se ujala skupina mladých katolíků, která však po dvou letech také ukončila svou činnost. Jak již bylo napsáno výše, došlo ke sloučení všech spolků do Tělovýchovné jednoty SOKOL.

Tělovýchovná jednota SOKOL

V rámci TJ Sokol existovalo několik oddílů: Základní tělesná výchova (ZTV), odbíjená, stolní tenis, kopaná, jachting a turistický oddíl. Kopané a jachtingu jsou věnovány samostatné články. Na začátku 50. let došlo k výraznému úbytku trenérů, cvičitelů a celé členské základny. V ZTV se nepodařilo obnovit pravidelné cvičení. Většina členů začala být aktivní až v momentě přípravy na Spartakiádu. Té se v roce 1955 zúčastnilo 15 členů a na druhou se v roce 1960 vydalo 35 členů. V 60. letech se situace opakuje, cvičenci jsou pasivní. Oddíl odbíjené trénoval Zdeněk Blahut. Počátky tohoto oddílu spadají do roku 1946. Bylo utvořeno i družstvo žen a dorostenců, ale nemělo dlouhého trvání. Tréninky probíhaly na hřišti u sokolovny. V roce 1968 se oba oddíly rozpadly a v dalších letech je činnost velmi slabá. V závěru 60. let nastávají problémy ve vedení, což souvisí s celospolečenskou situací. Nový výbor byl zvolen až v roce 1972 a v jeho čele stál Leopold Vrubel, za jehož vedení se pomalu obnovovala činnost. Závodní činnost byla obnovena až na začátku 80. let pod vedením J. Kubaly. Stolní tenis, který měl tradici z SS KBH, přerušil svou činnost s odchodem trenéra v roce 1953, avšak v následujícím roce byl opět obnoven. Po Spartakiádě v roce 1975 aktivita ZRTV neustává. Výjimkou byli muži. Cvičitelé žáků byli pánové Jakeš a Rojka. Žákyně byly vedeny paní Galiovou, Krautovou a Fabikovou. Paní Lapišová cvičí se 6 dorostenci a 8 dorostenkami, družstvo žen byla paní Jakešová. Kromě ZRTV provozují svou činnost pouze další dva oddíly: kopaná a jachting. V 80. letech nelze opět pominou Spartakiádní cvičení. Kromě toho spolupracovala TJ se základní a mateřskou školou a pořádali společně branné a turistické soutěže pro děti, mezivesnické přebory ve sjezdu na lyžích, atd. V roce 1981 byl založen Turistický oddíl mládeže, který spolu se stolním tenisem patřil pod ZRTV. Měl 15 členů a jeho vedoucím byl Jiří Vašinka. V rámci TOMu byly organizovány tábory na loděnici v Bašce s výukou plavání, jachtingu a vodní záchranné služby. 90. léta byla ve znamení velkých změn a v roce 1990 se do čela TJ Sokol postavil ing. Miroslav Volný. V organizaci byly začleněny oddíly kopané, jachtingu, šachu a kung-fu. V roce 1994 došlo z důvodů restitučních nároků ČOS na rozdělení majetku. Oddíl kopané se osamostatnil a zůstal mu název TJ Sokol. Zbylé oddíly dostaly nový název „Tělocvičná jednota Sokol“ a zároveň vstoupily do České obce Sokolské. Byla provedena generální oprava sokolovny včetně vnitřní přestavby, kde bylo jeviště nahrazeno posilovnou a klubovnou.

Kopaná

Oddíl kopané oslavil v roce 2008 své 70. výročí od založení. V roce 1948, stejně jako jiné spolky, splynula i kopaná s místním Sokolem a stal se součástí Tělovýchovné jednoty Sokol. V 50. letech fungoval oddíl samostatně, ovšem poklesla členská základna a také finanční situace nebyla nejlepší, zařízení hřiště chátralo. V 60. letech se situace zlepšila, zvýšila se výkonnost družstev a v roce 1969 družstvo mužů postoupilo do krajské soutěže. S pomocí členů a příznivců oddílu bylo postaveno sociální zařízení na hřišti a zvětšena plocha hřiště. Začátkem 70. let slavili úspěchy především dorostenci. V letech 1970-1972 byli účastníkem krajských soutěží, ovšem po odchodu některých hráčů družstvo sestoupilo do okresního přeboru. Další větší úspěchy se dostavily až v 80. letech. V sezóně 1983-1984 skončilo družstvo mužů na 3. místě v krajské soutěži a zvítězilo v Okresním a Krajském kole Českého poháru. O dva roky později získává 2. místo v Krajské soutěži. V Roce 1988 byly v areálu hřiště v Kunčičkách postaveny nové šatny, tribuna a je provedena generální oprava hřiště. V 90. letech minulého století byla výkonnost družstev spíše na ústupu. Družstvo „A“ mužů sestoupilo na konci sezóny 1995-1996 ze Slezského župního přeboru do 1.A třídy slezské fotbalové župy a nyní hraje v 1.B třídě. Výkony dorostenců nejsou o nic lepší, protože hrají v poslední dorostenecké soutěži v rámci okresu. Základnu pro muže a dorostence tvoří žáci. V dřívějších letech je vedli trenéři Jaroslav Skalka a Emil Jakeš, v současnosti Vlastimil Bár a Jaroslav Mnizsák, pod jejichž vedením skončili žáci v roce 1996 na 5. místě v okresní soutěži. Největší radost však v historii přineslo 3. místo v Okresním přeboru v letech 1983-1984 a 2. místo ve stejné soutěži v letech 1985-1986. Od sezóny 1995-1996 se organizace kopané stala samostatným právním subjektem.

Jachting

Koncem 50. let se zvyšoval zájem o vodní sporty a po prvních zkušenostech z Žermanické přehrady byl i v Bašce roku 1959 založen vodácký oddíl Sokola. Ze začátku se trénovalo právě na Žermanicích na vypůjčených lodích místního oddílu. V té době se ještě čekalo na napuštění bašťanské přehrady. Ihned po jejím napuštění se začali první členové učit jezdit na „Maňáskovi“. Po jejím ukradení si členové vypůjčili z Žermanic plachetnici „Mlok“. Na jaře roku 1961 se kolem lodí pohybuje již 27 lidí. V té době tedy k sokolskému cvičení přibývá plavecký, kanoistický a jachtařský výcvik. Po čase se členové propracovali ke 4 pramičkám a plachetnici „Pirát“, které byly, zásluhou Leopolda Vrubla a Leoše Juřice, oddílu dány do opatrování za údržbu a provozní služby závodem Ostroj z Frýdlantu n.O. Dne 16. listopadu 1961 byl vodácký oddíl Sokola Baška přihlášen do jachetní sekce. Za úspěšnou činnost dostali do užívání od okresní sekce a Válcoven plechů starší pramici a plachetnici „Fin“, které po opravách sloužily velmi dobře. Dne 14. října 1962 se na přehradě konaly závody o „nejlépe pádlující jachtařku a jachtaře“ a to na pramičkách, protože byly k dispozici právě dvě tyto lodě. Poprvé se bašťanský oddíl výrazněji prosadil ve dnech 15. - 17. června 1963 na krajském přeboru, kdy se do předních pozic probojovali 3 dorostenci, 6 dorostenek a 2 muži. V té době již měli naši závodníci vlastní plachetnice, které si postavili sami. Na jednotlivé závody byly přepravovány vlakem. V roce 1964 se dostavily první velké úspěchy, kdy na okresních přeborech vyhrály Stanislava Kořená (Vítová) a Marta Lednická (Tomečková) na plachetnici „Pirát“. Přeborníkem za dorost se stal František Valoušek. Modrou stuhu Žermanické přehrady vyhrál na plachetnici FIN CZ98 Eduard Novák. Největším vrcholem bylo vítězství Stáni Kořené a Marty Lednické na Mistrovství republiky na Oravské přehradě na lodi třídy „Pirát“. Úspěchů bylo samozřejmě daleko více a patřilo k nim i zdárné získávání výkonnostních tříd, za které si členové oddílu mohli pořizovat nové plachetnice. Ing. Miroslavu Volnému a ing. Janu Polochovi se podařilo zúčastnit se plavby s plachetnicí na Farské ostrovy. Činností v oddíle prošlo asi 150 lidí. Své lodě schovávali nejprve v klubovně jachtařů, kterou si samo postavili na začátku své činnosti. V roce 1968 ji však zachvátil požár a klubovna včetně několika plachetnic lehla popelem. V roce 1970 byla zahájena stavba nové loděnice a cílem širšího využití. Budova byla dokončena v roce 1974. V suterénu byly dílny, skladiště a úschovna lodí, v přízemí se nacházela kuchyň a jídelna, která sloužila i k jiným účelům, a v prvním patře byla ubytovna.

SVAZARM

Základní organizace byla v Bašce založena dne 5. dubna 1974. Úplné znění je Svaz pro spolupráci a armádou ČSR. Předsedou byl zvolen Eduard Novák, členy prvního výboru se stali Jiří Vašinka, ing. Zdeněk Kocich, Ivan Pasičnýk, Vítězslav Siatko, František Vraník, Otakar Konečný a Bohuslav Šnyta. Na počátku měla organizace 25 členů, ale jejich počet se během čtvrt roku vyšplhal na 46. V rámci základní organizace existovaly 4 oddíly. Střelecký klub byl pod vedením p. Pasičnýka a Mrkvy. Jiří Vašinka stál v čele klubu branných sportů. Při ZŠ vznikl letecko-modelářský klub (LMK) pod vedením E. Nováka. Dne 9. října se pak konala ustavující schůze automotoklubu. V roce 1975 byl založen Veteran Vehicle Club (VVC), jehož předsedou se stal Vladimír Šolle. V rámci LMK ještě vznik mládežnická oddíl. Tou dobou už má ZO Svazarm 91 členů. Na přiděleném pozemku od MNV byla postavena prostorná klubovna a pro mládež je postavena vzduchovková střelnice. Střelnice pro malorážky byla zřízena v lomu. Členové organizace jsou velmi aktivní a pořádají mnoho společenských, sportovních a soutěžních akcí. Od roku 1976 se každoročně pořádal na přehradě Svazarmovský den. Diváci mohli shlédnout střelnici, seskoky parašutistů, program kynologů a vystoupení leteckých modelářů. Počínaje rokem 1975 se uskutečňovala jízda zručnosti a soutěže na střelnici, od roku 1978 se konala také jízda zručnosti na kole. Pod vedením ing. Kocicha bylo v roce 1977 vytvořeno výcvikové středisko branců. Jako cvičitelé se zde střídali por. Mrkva, R. Bacílek, MUDr. Galia, Judr. M. Žídek, Ing. I. Pasičnyk, PhDr. P. Saforek, p. Klevar a ing. Pirčák. Naše středisko patřilo k nejlepším v okrese. Pro děti byly pořádány Dukelský a Sokolovský závod branné zdatnosti a závody minikár, ve kterých se u nás jel i okresní přebor. Nakonec je u nás založen i kroužek minikár, v jehož čele stál Vladimír Bednárek. Střelecký kroužek tou dobou vedl Radomír Bacílek. V roce 1977 se uskutečnil první pionýrský tábor v Jakubčovicích nad Odrou. Tento tábor opakovaně probíhal až do roku 1989. Díky velké oblibě se v některých letech jezdilo i na dva turnusy. Na těchto táborech se v pozici vedoucích vystřídali: Ondrušáková, Honkyšová, Řeháková, Vraník, Jurok, Bacílek, Klečka, Peterek, Pasičnýk, Pospíšil, Nováková a Novák, aj. (mnoho jich v seznamu asi není). Úspěšně si vedl VVC, který se účastnil veteránských soutěží pořádaných jinými kluby. Ve spolupráci se Svazarmem ve Frýdlantu n.O. se od roku 1983 každoročně uskutečňují burzy náhradních dílů, které se konají dodnes a jsou hojně navštěvovány. Velmi úspěšnou akcí, kterou Svazarm pořádal, byl pochod kolem Bašky, který měl 2 okruhy (20 km a 8 km). Tato akce se pořádala každoročně od roku 1981. Po Sametové revoluci v listopadu 1989 byl Svazarm zrušen a vznikla nová organizace s názvem Asociace víceúčelových základních organizací (AVZO), která působila pod Sdružením technických sportů a činností. Činnost členů Svazarmu se však nepodařila obnovit a AVZO brzo zanikla.

V letošním roce si v Bašce vedle několika dalších výročí v historii obce připomínají také skutečnost, že před 90. lety ,v lednu 1919, zde vznikla samostatná sokolská tělocvičná jednota a o deset let později ,7. června 1929, se uskutečnilo slavnostní položení základního kamene ke stavbě sokolovny v Bašce. Sokolská myšlenka měla v obci své nadšené příznivce již v prvních letech minulého století. Šestého června 1910 se stávají členy místecké sokolské jednoty pp.Štěpán. Mikoláš,Josef Šimík,Josef Koloničný Jan Koloničný, Alois Koloničný, Josef Zdrálek, všichni z Bašky. Za podpory místeckých sokolů je pak založen 27. listopadu 1911 v Bašce odbor jednoty sdružující cvičence z Bašky, jeho prvním starostou byl Josef Koloničný./1911-1918/. Cvičilo se třikrát týdně v hostinci u.Blažků.- V roce 1912 se všesokolského sletu v Praze zúčastňuje již 7 cvičenců z Bašky. O tom, že národnostní situace v obci nebyla dobrá dokazují kronikářské vzpomínky prvního vzdělavatele odboru ,bašského-učitele Augustina Schmida / 1887-1980/, pozdějšího legionáře a významného kulturního pracovníka našeho regionu. „Život v obci byl složitý. Nejenom vedení hutě v Bašce,ale i většina občanů nebyla sokolské myšlence nakloněna. Staří baščané byli „dajčfrajndliši“, škola byla utrakvistická-, v nižších třídách se učilo česky ,ve vyšších ročnících jen německy.A to vše sokolské myšlence prosazující také vlastenectví nepřálo“. Po skončení I. světové války dochází v Bašce  k významné události v sokolském hnutí. V lednu 1919 se sokolský odbor přetváří na samostatnou jednotu,při kterém je založen také ženský odbor. Z dochovaného archivního plakátu se lze dočíst, že již v neděli 21. září 1919 se uskutečnilo v místnostech bývalé„staré huti“ v Bašce „Veřejné cvičení“ členů Tělocvičné jednoty „Sokol“,na kterém vystoupili žáci, dorostenky, muži, a ženy. Po cvičení se pak uskutečnila ve velké dvoraně „ staré huti“ lidová veselice, “na kterou byli zvláště vítáni hosté v národních krojích.- Vstupné pán 3 K, dáma 2 K. V krizovém období maďarského vpádu na Slovensko, v roce 1919, nezůstávají stranou pomoci ani v Bašce. V bašské sokolské kronice je tato skutečnost nejenom zapsána, ale dokazují to také archivní fotografie z výcviků ve zbrani u pluku Svobody III. v Brně,kterého se zúčastnilo 9 nevojáků- sokolů z Bašky . Rok 1921 byl pro jednotu rokem jubilejním, připomínali si desetiletého trvání založení odboru Sokola v Bašce. Sokolskou myšlenku šíří baščané i do okolí , v tomto roce zakládají také sokolský odbor v Janovicích. Na podporu činnosti sokolům v Bašce a jejím patronem byl ČOS vybrán VI. okrsek župy Prostějovské se sídlem v Konici. Uskutečnilo se několik velmi přátelských vzájemných návštěv a společných těl. vystoupení,jak v Konici, tak v Bašce. Významným obdobím v historii Sokola v Bašce bylo především úsilí o stavbu sokolovny.Postavit vlastní sokolovnu bylo rozhodnuto na schůzi dne 17. prosince 1927. Byl zvolen stavební výbor s předsedou Františkem Pavelkem. Náklad na stavbu budovy,kterou navrhl arch. P.Krásný z Prahy činil 300 00 Kč.Na postavení se dále podílel stavitel V. Šlampa a arch. J. Čermák ,oba z Místku.Ze vzpomínek dlouholetého předsedy Tělocvičné jednoty Sokol Baška/ 1921-1933/ Albina Mojžíška, otištěných v „Almanachu“, vydaném v roce 1930, u příležitosti otevření sokolovny, se mimo jiné píše: “Vzpomínám rád ochoty a obětavosti místních i okolních sedláků,kteří veškerý materiál stavební, štěrk, písek, atd. svezli nám zadarmo. Z Bašky to byli: pp.Emil Velký,Jan Foldyna, Karel Pavelek,Alois Koloničný,Ondřej Kocich z Kunčiček Robert Schindler,František Carbol, František Naizar. Při stavbě sokolovny nám ještě zdarma pomáhali svými povozy: pp.Fr. Kulhánek z Bašky. Stéblo z Nové Vsi, dále pp. Gřunděl, Kotek, Kulhánek, Skotnica, Adamec z Pržna, Sládeček z Kunčiček u Bašky, Kozel a Halfar ze Skalice. Dne 7. července 1929 byl položen základní kámen, do něhož vloženy pamětní listiny a mince. Za obětavé pomoci mnoha dalších obětavých nadšenců byla sokolovna v Bašce dokončena a 7. září 1930 za přítomnosti široké veřejnosti a Karla Micka,starosty Těšínské župy Jana Čapka a župního náčelníka R. Šimůnka,který při této příležitosti řekl: „Nechť se vám plně podaří, abyste z vaší sokolovny posílali do světa co nejvíce mužů a žen statečných tělem i duchem, pevných povahou a ušlechtilých citem, jak jich národ, má- li míti budoucnost, potřebuje“. Při otevření sokolovny měla jednota 56 mužů,16 žen 21 dorostu 73 žáků, Odbočka v Janovicích měla 24 členů. F.V.

Podkategorie

V obci Baška v roce 1974 zahájil činnost Veteran Vehicle Club Baška, pod vedením předsedy klubu pana V. Šoleho. Za 36 let svého působení pořádal klub každoročně nejen tradiční velikonoční burzy, ale mimo jiné hodně klubových akcí a závodů se svými historickými vozidly. Díky němu je obec Baška v ČR mezi veteránisty známým místem. Klub sdružoval majitele a příznivce historických motocyklů a automobilů nejen z naší obce.
V roce 2011 vzniká zcela nový Veteran Klub Baška pod vedením Radka Grygaříka. V novém klubu je v současnosti registrováno celkem 7 členů. Klub pořádá jarní a podzimní veterán burzy, chce spolupracovat s obcí Baška na společenských akcích pořádaných v rámci obce Baška, ale také pořádat vlastní veterán srazy a jízdy veteránů. Snem bude jízda veteránů na samotný vrchol Beskyd Lysou Horu.
Pro případné zájemce o členství v klubu je zde emailová adresa: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

www.veteranklubbaska.cz