Tipy na výlety v okolí

Aktualizováno: 14. duben 2016

Administrátor

Novinky

Vítejte v Beskydech

Nejvýchodnější pohoří v České republice vždy přinášelo návštěvníkům značné množství krás. Ladné křivky hor protkané Janáčkovými symfoniemi, zbojník Ondráš se špetkou bázně, nebo bůh Radegast dodávající této odlehlé části naší vlasti mystiku. Moravskoslezské Beskydy jsou v oblasti turistického ruchu synonymem přírody, poskytující krásné prostředí po celý rok, široké škály nabídky programů sportovních, kulturních i společenských a také kvalitních služeb návštěvníkům. Jsou zde místa, která nejsou položena přímo v horském pásmu Beskyd, nedovedeme si ovšem bez jejich památkových objektů, kulturních programů a mnoha obchodů pobyt v regionu představit. Nabízí pozoruhodné doplnění pro ty, kteří se rádi oddávají zimním sportům či letní turistice, a těm, kteří přijízdějí zejména za historií a památkami dovedou poskytnout ojedinělé zážitky od vystoupení skupin historického šermu až po reprízy starodávných jarmarků, poutí či koncertů dobové hudby. Naproti tomu obce, rozprostřené na úpatích horského masivu nebo v údolích bystřin a potoků jsou synonymem pro celoroční fyzickou aktivitu - od běhu na lyží či cykloturistiky až po branné disciplíny spojené s využitím paraglidingu nebo známých pod heslem "houževnatost - tvrdost - kondice". Beskydy a jejich podhůří jsou také oblastí s dochovanými stavebními památkami, mezi kterými vyniká unikátní soubor lidových sakrálních staveb, z nichž nejstarší pochází z 1.poloviny 16. století, poslední byly postaveny ve třicátých letech 20. století. Beskydy a Pobeskydí náleží k regionům s bohatou kulturní tradicí, kterou v současné době připomínají jak folklórní festivaly, čerpající z umění řady špičkových souborů lidových písní a tanců, tak ojedinělá tradice druhého nejstaršího hudebního festivalu - Janáčkovovo hudební Lašsko. Škálu pravidelně připravovaných programů, jejichž inspirací je vztah genia moderní hudby Leoše Janáčka a jeho rodného Lašska doplnil novou tradicí festival Janáčkovy Hukvaldy. Muzeum Beskyd poskytuje návštěvníkům řadu expozic o historii a etnografii Beskyd a Pobeskydí ve frýdeckém zámku. Přes to, že se horské pásmo Beskyd nachází na hranici naší republiky se dvěma státy - Slovenskem a Polskem, je celý region velmi dobře komunikačně přístupný i ze vzdálených míst. Současná poloha naopak rozšiřuje nabídku zajímavých programů o návštěvu známých turistických středisek v polském Beskidu Slaskim (Ustron, Wisla, Bialsko-Biala), nebo na slovenských Kysucách (Čadca, Turzovka, Oščadnica). Přijměte tedy naše pozvání do Beskyd.

Sakrální památky

Aktualizováno: 14. duben 2016

Administrátor

Novinky

Sakrální památky v Bašce

Kostel sv. Václava

Římskokatolický kostel sv. Václava v Bašce byl vystavěn v letech 1932 –1933 v období hluboké hospodářské krize podle plánů pražského architekta Adolfa Brzotického. Ten vyhotovil plány kostela zcela zdarma. Stavbu s celkovým rozpočtem 400 000 Kč vedl stavitel František Luzar z Kout u Hlučína. Největší měrou se na vybudování kostela podíleli tehdejší členové Kostelní jednoty sv. Václava v Bašce. V jejím čele byl kněz, profesor, senátor Jan Rýpar z Opavy. Největším finančním příspěvkem na výstavbu kostela přispěl sám vratislavský kardinál Adolf Bertram. Velká slavnost k uskutečnění svěcení základního kamene se v Bašce konala 5. června 1932. Svěcení základního kamene provedl děkan P. Brabec z Dobré za asistence skalického faráře Josefa Nikla. Stavba kostela byla dokončena v srpnu 1933 a 22. října téhož roku se konalo jeho slavnostní vysvěcení ke cti a chvále sv. Václava. Slavnostní vysvěcení vykonal P. J. Weismann, prelát a delegát arcibiskupa vratislavského. Pozice: X: 49° 38' 39.13" Y: 18° 22' 13.76"

Husův dům

Byl vystavěn v Bašce nákladem věřících z Bašky, Kunčiček, Hodoňovic, Pržna, Starého Města a českobratrského faráře Alexandra Winklera z Frýdku. Slavnostní otevření se konalo 8. září 1929. Výrazná obdélná jednolodní stavba s vysokým trojúhelným štítem. Vrchol štítu kdysi zdobil husitský kalich. Loď domu (modlitebny) prosvětlují na severní i jižní fasádě tři vysoká obdélná okna. Nároží budovy zpevňují a člení pilíře z režných cihel. Před západní fasádu je předsunuta drobná vstupní předsíň. Kolem budovy se doposud zachoval původní litinový plot. Počátkem 90. let 20. stol. opraven alespoň štít budovy. Pozice: X: 49° 38' 45.78" Y: 18° 22' 20.86"

Socha sv. Jana Nepomuckého

Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého je vzácnou a jednou z nejstarších sakrálních památek v Bašce. Do pískovce ji vytesal v roce 1837 lidový sochař Garba. Ten bydlel v Bašce na Dřevjaném kopci (místní část obce východně od centra), kde až do poloviny 90. let 20. století socha na parcele č. 1238 také stávala. V roce 1997 byla se souhlasem Ministerstva kultury České republiky provedená odborná restaurace sochy a zároveň její přemístění do centra obce ke kostelu sv. Václava. Tam byla 9. května 1997 znovu slavnostně vysvěcena biskupem ostravsko-opavského biskupství Františkem Václavem Lobkowiczem. Pozice: X: 49° 38' 38.33" Y: 18° 22' 13.21"

Kaple Panny Marie v Hodoňovicích

Budova kaple patří k nejstarším v obci. Byla postavena v letech 1873 - 1875. Náklady na její stavbu činily celkem 5 970 zlatých a 73 krejcarů, což představuje na svou dobu nemalou částku. Na úhradě se podíleli nejenom dárci z Hodoňovic, ale i celá řada občanů z Bašky, Kunčiček u Bašky, Frýdku, Místku a mnoha dalších míst. O 10 let později, v roce 1885, byl u kaple zřízen hřbitov, který byl v roce 1910 a 2003 rozšířen. Svépomocí bylo v posledních letech provedeno zrestaurování oltáře, ze sbírek farníků se pořídily 2 vitrážní okna, nové lavice a výměna střechy kaple. Vedle darů farníků a různých dalších institucí na tuto opravu uvolnil částku 300 tis. Kč Obecní úřad Baška. Významnou kapitolu v historii kaple i duchovním životě v Hodoňovicích, znamenal příchod saleziánské řeholní komunity (Saleziání Dona Boska). Jejich činnost byla nejbohatší v letech 1944 - 1950 a 1990 - 1996, kdy Saleziáni v Hodoňovicích trvale sídlili ve vlastními silami vybudovaném objektu (1943 - 1944) poblíž kaple. Kaple Panny Marie Drobná sakrální stavba na jižním okraji obce Baška, při obecním hřbitově, již přes sto let tvoří kolorit zdejšího kraje. Kaple na obdélném půdoryse s půlkruhově zakončeným závěrem byla vystavěna roku 1901. Ke stému výročí založení prošla rekonstrukcí. Pozice:X: 49° 38' 06.97" Y: 18° 22' 10.27"

Kaple Při šefru (Kaple Při měrku)

Krásnou ukázkou drobné církevní architektury je malá kaplička neznámého zasvěcení necelých 200 m jižně od kostela sv. Václava, při levé straně silnice z Bašky do Pržna. Kdy přesně kaplička vznikla není známo. Je vyznačena na mapě III. Vojenského mapování z let 1876-78, na mapě II. vojenského mapování z první třetiny 19. století jí nelze mezi shlukem budov rozeznat.. Pozice: X: 49° 38' 32.95" Y: 18° 22' 13.43"

Kaple Skalická

Spanilá drobná kaplička zvaná „skalická“ stojí na východním okraji obce Baška, při staré cestě z centra vsi do obce Skalice. Přímo naproti za cestou se leží přehradní nádrž Baška. Stáří kaple lze jen odhadovat. Na mapě II. vojenského mapování z let 1836 – 52 je kaple již zobrazena. Na mapách I. vojenského mapování z let 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace) kaplička ještě vyobrazená není. Můžeme proto tvrdit, že byla postavena někdy na přelomu 18. a 19. století a to v místech, kde končila ves Baška a kolemjdoucí se mohl naposledy pomodlit. Kaple je jednoduchou obdélnou stavbou s půlkruhově ukončeným závěrem a sedlovou střechou. Ještě nedávno stály po obou stranách kaple dvě mohutné letité lípy. Ty musely být skáceny, nyní tam rostou lípy nové.. Zdroj: Ing. Jan P. Štěpánek

Technické památky

Aktualizováno: 14. duben 2016

Administrátor

Novinky

Technické památky v Bašce

Bývalé železárny a hutě v Bašce

Baška – to jméno v 19. století znělo. A to díky zdejším slavným hutím a železárnám, které se proslavily v celé rakousko–uherské monarchii. Jejich majitelé, Habsburkové, na ně byli patřičně hrdí. První hamr začíná pracovat r.1723 za Pražmů. V r.1806 za Habsburků nechává princ Albert postavit vysokou pec se slévárnou. Roku 1800 v Bašce pracují tři výtažny (štrekhamry) a dva frišhamry. Kuly se zde ráfy na kola, osy, radlice apod. Po Albertově smrti dědí těšínskou komoru arcivévoda Karel, podle něhož byla huť v Bašce pojmenována na „Erzherzog Karl Hütte“. Roku 1847 zdědil hutě jeho syn Albrecht, jež huť přejmenovává podle své ženy na „Isabella Hütte“. V roce 1855 byl vodní pohon doplněn parními stroji. Koncem 19. století tvořila huť v Bašce vysoká pec, slévárna odlitků a dva hamry. Karlův a Hildegardin. Provoz byl doplněn zámečnickou a truhlářskou dílnou a kovárnou. V době největšího rozkvětu hutě a železárny zaměstnávaly 320 dělníků. Až do roku 1872 neměly hutě železniční spojení a jejich výrobky se prodávaly většinou na místních a regionálních trzích. Když spojení získaly, již byl trh tak dobře zásobován železárnami ve Vítkovicích a Frýdlantě, že se prakticky nic nezměnilo k lepšímu. V roce 1890 byla vysoká pec přestavěna z tavení rudy dřevěným uhlím na tavení koksem. Po roce 1905 bylo rozhodnuto o vzniku Rakouské horno–hutní společnosti a pomalém ukončení výroby v Bašce. Zchátralá pec byla v prosinci 1908 odstavena a 1. května 1909 se bašťanské železárny definitivně uzavřely. V části bývalých železáren otevírají v roce 1923 bratři Neumannové cihelnu. Do dnešních dob se zachoval především centrální objekt železáren z režného zdiva s vysokým komínem a drobné bývalé provozní objekty kolem něj. Areál se nachází na severním okraji Bašky a vede kolem něj pravoúhelnou zatáčkou silnice z Bašky do Starého Města a Frýdku. Naproti hlavním budovám, přes silnici, lze spatřit tři objekty patrových domů, které nechali majitelé hutí vystavět pro své zaměstnance. Objetky, ozdobené štíty a rizality dodnes nesou ducha neogotického 19. století. Dva z objektů jsou dodnes vybaveny původními okrasnými vstupními dřevěnými verandami. Nad vstupem do jednoho do objektů je dodnes pověšena cedulka „E.H. Albrecht. 1870“. Tento nápis upomíná na majitele železáren Arcivévodu (Erzherzog = E.H.) Albrechta. Současný stav: v soukromém vlastnictví. Pozice: X: 49° 38' 52.63" Y: 18° 22' 18.36"

Vodní nádrž Baška

V místě nynější vodní nádrže se již dříve nacházel rybník na potoce Baštici o rozloze téměř 20 ha. Bylo zde také jíloviště, které bylo základem pro výrobu místně ceněných bašťanských cihel. Stavba přehrady probíhala v letech 1958 až 1961 a vlastní hráz dosahuje délky téměř 1 km (uvádí se 963, ale také 982 m). Na přehradní hráz vás dovede modrá turistická značka a značená cyklostezka.. Východní břeh nádrže byl upraven k rekreaci, najdete zde kemp i občerstvení. Pozice: X: 49° 38' 53.86" Y: 18° 22' 43.63"

Plavební kanál

Plavení dřeva v Beskydech pro potřebu železářství je doloženo od roku 1677. Plavilo se polenové dřevo délky 4 nebo 5,5 stop, tzv. lesní sáh. Na uhlištích se dřevo lovilo z náhonu, ukládalo mezi vysoké kůly a dále pálilo v milířích. Plavební kanál palivového dříví pro železárny v Bašce odbočoval z řeky Ostravice nad Pržnem, u železáren bylo shromaždiště a pod Baškou vtékal opět do řeky. Postaven poč. 19. stol, r. 1858 modernizován a koncem 19. stol. se plavení dříví zastavuje. Sklad dřeva a výroba dřevěného uhlí z polenového dřeva býval v prostoru mezi vodní nádrží Baška a silnicí ze Starého Města do Pržna. Soustava sestávala z šesti náhonů (dnes částečně zasypaných a využívaných pro parkoviště, garáže a zahrádky) a čtyř malých mostů. K provozu uhliště patřil obytný dům čp. 101 a objekt čp. 231. Pozice: X: 49° 38' 54.15" Y: 18° 22' 25.05" Zdroj: Ing. Jan P. Štěpánek

Historické památky v přírodě

Aktualizováno: 14. duben 2016

Administrátor

Novinky

Historické památky v přírodě

Tvrz "Mitanka"

Terénní pozůstatky pravděpodobného tvrziště jsou podložené nálezy středověké keramiky z 14. až 16. století. Lokalita se nachází na jihovýchodním okraji obce, na zalesněné hraně bývalé zvedající se hraně říční terasy. Má tvar nepravidelného oválu o rozměrech cca 30 x 40 m. Na východní straně oválu lze rozpoznat zbytek příkopu. Od západu k jihu je tvrziště chráněno klesajícími svahy a bezejmenným zregulovaným potokem, díky kterému lze v tomto místě očekávat bažinatý terén a mokřady. Dodnes je v blízkosti lokality malý chovný rybník. Samotný rozsah tvrziště pak ukazuje na menší tvrz, kterou zřejmě tvořila centrální obytná stavba, snad věžovitého charakteru, obehnaná po obvodu centrálního plata hradbou či dřevěnou palisádou. Současný stav: terénní náznaky. Volně přístupné. Pozice: X: 49° 38' 23.16" Y: 18° 22' 33.45