Masopust

Masopust je třídenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Dodnes se na mnoha místech našeho regionu slaví ve dnech předcházející popeleční středě, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, je pohyblivým svátkem i masopust. Hlavní veselá masopustní zábava nezačíná v Hodoňovicích v neděli, ale v sobotu (letos 2. 3.) – přizpůsobením se pracujícím, kteří v neděli ještě chtějí odpočívat, a tak jim sobota lépe vyhovuje k zábavě.

Průvod pestrých masek, kde nechybí velebný pán s kostelníkem a ministranty, medvěd vedený medvědářem, smrtka, klauni, ženich s nevěstou, vdova, řezník, kominík, cikánky, pirát, hejkal ani čarodějnice a spousta dalších maškar, se vydává z horního konce vesnice. Po svolení „obecní vrchnosti“ jít s koledou průvod jde, za doprovodu dechové hudby Huťařka, plný veselí a tancování, i když na voze taženém soby se veze zemřelá basa Filoména.

Po trase bývá deset zastavení u stavení, kde místní občané hostí masopustní chasu klobásami, uzeným, ale též koblihami a jinými napečenými dobrotami. Samozřejmě nechybí „počastná“ – ostřejší slivovice, ale i svařené víno či medovina. Medvěd si zatancuje s hospodyní, masky se občerství a jde se dál. Tento masopustní průvod asi po hodině dorazí před místní Hostinec U Čendy, kde probíhá pochování basy do již připraveného hrobu, který hrobník (Filip Poledník) s největší péčí base Filoméně připravil. Vtipná smuteční řeč přizpůsobená na místní poměry a život na vesnici, vedená farářem s kostelníkem (místní Čendaspoláci Aleš Ludvík a Ondřej Hajdušek), nenechá shromážděné občany (ale i lidi přijíždějící se na tyto masopustní obřady podívat ze širokého okolí) truchlit. Vždyť se jedná o recesi, pobavení, je třeba se ještě veselit, vždyť nastane nyní půst od takových radovánek! Velebný pán schází z řečniště, jde vykropit zemřelou Filoménu, požehná i shromážděným a za tónu smutečního pochodu je se vší poctou uložena do hrobu. Smrtka nenašla svoji další oběť, tak ji to vzalo, že se upila a nyní byla právě ona odvezena na voze „za dědinu, ať neškodí!“ Naposledy začíná hudba hrát, maškary tancují s přihlížejícími lidmi, děti s rodiči nesměle nakukují do hrobu na zemřelou basu Filoménu ….. Tím smuteční obřad pochování končí.

Zábava ale ještě neskončila. Před hostincem stojí několik stánků s občerstvením, kde nechybí výborný masopustní guláš, uzeniny, koláče, koblihy, medovina, víno z černého rybízu, ale ani flašinetář, který točí klikou a vyhrává líbivé melodie vybízející ke zpěvu.

Na sále hostince, který opravdu nestačí pojmout všechny hosty, se už připravuje ke svému vystoupení Frýdlantská chasa se svoji cimbálovou muzikou. Nejen krojovaní dospělí, ale i děti předvádějí několik tanců s tématikou místních zvyků – moc pěkná podívaná. A pak už je vše v režii cimbálové muziky Portáši, jejíž muzikanti svoji hrou a zpěvem dokáží vtáhnout na parket hosty v sále. Přišel si zatancovat i velebný pán, který se rozloučil se všemi se slovy: „Žehnám vám, občané, ještě se pobavte, poveselte, já se zase s vámi setkám při muzice po velikonočních obřadech.“

A každá veselice má svůj konec, skončil se i XII. ročník Hodoňovického masopustu, jež opět ukázal, že lidé mají zájem zachovávat staré lidové zvyky, přijdou si je připomenout, ukázat i svým dětem, což je dobře. Jen tak je dokážeme uchovat pro další generace.

Organizátoři masopustu – hodoňovický Čendaspolek s místním fojtem, děkují sponzorům, Obci Baška, že podpořili toto masopustní veselí.

Fotogalerie: Masopust (2019)